Epigenetické změny

Náš životní styl, dieta, pohyb mohou ovlivnit množství tzv. epigenetických změn, tím expresi našich genů a stárnutí.

Epigenetika se zabývá faktory ovlivňujícími projev genů v DNA. Tyto faktory, však nejsou způsobené sekvencí genetického kódu.  Epigenetické změny mění jakým způsobem a v jaké míře se některé geny mohou převádět v buněčnou strukturu či funkci. 

Na naši genetickou informaci se v průběhu stárnutí navazují látky, které mají schopnost “zapínat” nebo “vypínat” jednotlivé geny a tím i ovlivňovat jaké bílkoviny (a jiné látky) bude naše tělo vytvářet a pro své správné fungování využívat. Jednou z nejdůležitějších procesů je tzv. metylace DNA neboli přidání methylové skupiny na strukturu DNA. 

Stárnutí ovlivňuje množství těchto epigenetických změn a vede k významným změnám uspořádání a fungování DNA. Dochází například ke změnám mitochondrií, které nedokážou dostatečně vytvářet energii nebo změnám myocytů (svalových buněk) ve svalových vláknech, které ztrácí schopnost tvorby dostatečně elastické bílkoviny. 

Takovéto vypínání a zapínání genů má za následek snižování správné funkce jednotlivých částí buněk, celých buněk, tkání a následně i orgánů. Celé tělo se tedy pod touto tíhou v důsledku mění a stárne.